aktuality

George Gershwin se narodil v newyorském Brooklynu 26. září 1898. Ačkoliv pocházel z velmi chudých poměrů, stal se jedním z nejvýznamnějších amerických skladatelů a jeho melodie se dodnes s velkým úspěchem hrají po celém světě.

Gershwin za podpory rodičů studoval hru na klavír, kterou dovedl téměř k dokonalosti. Svou profesionální kariéru započal jako redaktor v hudebním nakladatelství. Po dvou letech práce začal vydávat svá první díla a dostal se do povědomí tehdejších skladatelů na slavné Broadway. Po čase se přestěhoval do Hollywoodu, kde vytvářel skladby pro stříbrná plátna, včetně tvorby pro Freda Astaira a Ginger Rogersovou. Zemřel 11. července 1937 v Hollywoodu po těžké nemoci.

Gershwin byl klasickým zjevem americké moderní hudby, jenž organicky přenesl do velkých děl operních a symfonických prvky jazzu. Po řadě populárních hudebních komedií, v nichž vytříbil na vokálních útvarech svůj smysl pro lyrické a rytmické vlastnosti, píše v letech 1923-1924 Rapsodii v modrém, která mu vynesla světovou slávu. O rok později vzniká Klavírní koncert F dur, 1928 Američan v Paříži a v roce 1933 největší dílo Porgy a Bess.

Koncert GERSHWIN GALA nabídne výběr těch nejznámějších skladeb z celého období jeho života, které poskytnou návštěvníkům koncertu ucelený přehled o genialitě tohoto světově proslulého skladatele.

Program

• Američan v Paříži
• Sommertime
• Oh, Kay! – předehra
• They can't take that away from me
• Kubánská předehra
• The man I love
• Rapsodie v modrém
• A Foggy day
• Girl Crazy – předehra
• I got rhythm /Girl Crazy/

Účinkující

• Symfonický orchestr Českého rozhlasu
• Vladimír Válek – dirigent
• Dasha - zpěv
• Jan Simon - klavír

14. prosince 2011 v 19.30 hodin, Kongresovým Centrem Praha – Kongresový sál

​ ​ ​

Dasha, vlastním jménem Dagmar Sobková

Začínala v dětském sboru Filharmonie Bohuslava Martinů a se swingovou kapelou Big Band Zlín. V roce 1995 vyhrála v pořadu Mini Max soutěž Talentárium a o rok později se stala vítězkou soutěžního festivalu pro mladé zpěváky Zlíntalent, který jí otevřel cestu nejen ke zpívání, ale také k vydání jejího, zatím jediného, debutového CD „… Do peřin“. Díky této soutěži její další kroky zamířily do Prahy do agentury Krach k Jiřímu Kornovi.

Přestože zpěvačkou být původně nechtěla a měla naplánováno, že bude studovat jazyky a dokonce úspěšně složila zkoušky na střední hotelovou školu v Rakousku, na poslední chvíli zkusila přijímací zkoušky na pražskou konzervatoř – a vyšlo to!

Díky své profesorce zpěvu Lídě Nopové, dostala Dasha nabídku začít zpívat jako vokalistka s Karlem Gottem, se kterým v roce 1998 absolvovala německé turné. Už v té době o Dashe prohlásil, že je talent, který se rodí jednou za sto let. Tímto se stala stálým členem jeho orchestru, účastnila se koncertů jak v České republice, tak i Německu, Moskvě a dokonce i v prestižní Carnegie Hall v New Yorku a jejich spolupráce trvá dodnes. Jako vokalistka poté začala spolupracovat i s Helenou Vondráčkovou.

Řadí se také mezi nejobsazovanější muzikálové zpěvačky a herečky, i když dříve v muzikálech nechtěla vůbec účinkovat. Již ve svých sedmnácti letech dostala roli Ofélie v muzikálu Janka Ledeckého Hamlet, ve kterém získala i první herecké zkušenosti. Poté na řadu přišla pohádková Popelka ve stejnojmenném muzikálu, Mia v Galileovi, Mariana v opeře Martina Kumžáka Božská komedie. V roce 2005 odjela díky získanému stipendiu studovat zpěv na prestižní školu Berklee Collage of Music v americkém Bostonu, kterou ale kvůli pracovním nabídkám přerušila. Jednou z těchto pracovních nabídek byla i role židovské dívky Rebeky v muzikálu Karla Svobody Golem. V Divadle Broadway se zanedlouho objevila jako nezkrotná Angelika a tajemná Mona Lisa.

V Hudebním divadle v Karlíně obdivuhodným způsobem ztvárnila hned dvě protikladné ženské postavy v díle Franka Wildhorna – ohnivou Carmen (v alternaci s Lucií Bílou) a nesmělou Katarinu. V současné době Dasha účinkuje v plzeňském Velkém divadle, kde hostuje v muzikálovém představení Monty Python´s SPAMALOT jako Jezerní dáma a od listopadu 2010 jako Máří Magdaléna v obnovené verzi kultovního muzikálu Jesus Christ Superstar, hrajícího se na divadelních prknech Hudebního divadla Karlín. Za tuto roli se také v roce 2011 stala zaslouženou držitelkou "CENY THÁLIE ZA ROK 2010".

Vystupuje také jako sólistka s kapelami Moondance Orchestra a Pájky Pájk, vedených hudebníkem Martinem Kumžákem. Jejich repertoár se skládá především z latinskoamerické, funky, soul a R´n´B hudby a jako hudební doprovod byli k vidění v pořadech Stardance ... když hvězdy tančí, Bailando, Duety ... když hvězdy zpívají nebo Robin Hood - Cesta ke slávě.

Jan Simon

Jan Simon začal hrát na klavír v sedmi letech pod vedením svého otce, hudebního skladatele a dirigenta Ladislava Simona. Po absolutoriu na pražské konzervatoři ve třídě Valentiny Kameníkové pokračoval ve studiích na pražské hudební fakultě AMU, kterou absolvoval pod vedením Ivana Moravce. Své vzdělání doplnil roční stáží v Curychu u klavíristy Homera Francesche a dvouletým studiem v německém Lübecku u Jamese Tocca. Po ukončení studia začal Jan Simon na Vysoké hudební škole v Lübecku sám vyučovat.

Během svých studií za pedagogického vedení prof. Valentiny Kameníkové se úspěšně zúčastnil řady klavírních soutěží. Vítězství v národní Chopinově soutěži a Interpretační soutěži Ministerstva kultury bylo dobrým odrazovým můstkem pro úspěšná vystoupení v mezinárodních soutěžích. Po zisku laureátských titulů v soutěži Pražského jara, Chopinově soutěži na Mallorce a ocenění na soutěži Williama Kappela v USA završil své působení na mezinárodních soutěžních pódiích ziskem bronzové medaile v soutěži Královny Alžběty v Bruselu, a to pod vedením prof. Ivana Moravce.

Jan Simon vystupuje pravidelně s renomovanými orchestry jako např. BBC Symphony Orchestra London, Baltimore Symphony Orchestra, Česká filharmonie, Orchester der Beethovenhalle Bonn, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Moskevští sólisté, Slovenská filharmonie, Pražská komorní filharmonie, FOK nebo Taipei City Symphony Orchestra. Spolupracuje s dirigenty Vladimírem Válkem, Jiřím Bělohlávkem, Marcem Soustrotem, Tadeuszem Strugalou, Ondrejem Lenárdem, Davidem Robertsonem, Liborem Peškem, Martinem Turnovským, Ole Kristianem Ruudem, Gaetanem Delogu, Leošem Svárovským a dalšími. Koncertní vystoupení zavedla Jana Simona do většiny evropských zemí, USA, Kanady, Mexika, Austrálie, Egypta, Japonska, do Číny a na Tchaj-wan, jakož i na pódia prestižních festivalů: Schleswig-Holstein Musik Festival, Pražské jaro, Bratislavské hudobné slavnosti, Mitte Europa ad.

Jako komorní partner spolupracuje zejména s violoncellistou W. E. Schmidtem, vystupoval společně s Josefem Sukem, Václavem Hudečkem a některými dalšími instrumentalisty. Jan Simon nahrává pro gramofonové firmy Supraphon, BMG Ariola, Radioservis, Clarton. V roce 1996 získal za svou nahrávku Schulhoffových klavírních koncertů (společně se SOČRem a Vladimírem Válkem) Cannes Classical Award 95 na veletrhu gramofonového průmyslu MIDEM ve Francii.

Vladimír Válek

Vladimír Válek zahájil svoji kariéru v roce 1975 jako dirigent Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK (do roku 1987). V roce 1985 se ujal místa šéfdirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu a v této funkci působí dodnes.

Od roku 1996 zastává rovněž post dirigenta České filharmonie.

V sezóně 2002/03 byl jmenován hlavním hostujícím dirigentem orchestru Osaka Symphoniker, od sezóny 2004/05 je zároveň šéfdirigentem Slovenské filharmonie. V čele jmenovaných těles vystoupil Vladimír Válek v mnoha světových metropolích (Amsterdam, Berlín, Bonn, Brusel, Káhira, Kodaň, Londýn, Madrid, Moskva, New York, Paříž, Peking, Salcburk, Šanghaj, Singapur, Soul, Tel Aviv, Tokio, Vídeň, Curych). Vedle uvedených angažmá je umělec pravidelným hostem u významných světových symfonických orchestrů. Za všechny připomeňme Izraelskou filharmonii, MDR orchestr Lipsko, vídeňské Tonkünstler a orchestr ORF, Japan Philharmonic Orchestra, Yomiuri Symphony Orchestra či National Taiwan Symphony Orchestra. Na svém kontě má Vladimír Válek přes tisíc nahrávek pro rozhlasové stanice Praha, Vídeň, Lipsko, Hilversum, Záhřeb. Je zván k vystoupením na mezinárodních festivalech mj. v Linci, Aténách, Istanbulu, Wroclavi, Montreaux, Lucernu (zde v roce 1990 dirigoval na společném koncertě s Rafaelem Kubelíkem). Pravidelně hostuje na Pražském jaru, Bratislavských hudebních slavnostech aj. Diskografie Vladimíra Válka obsahuje přes sto titulů pro firmy Pony Canyon, Harmonia Mundi, Supraphon, Radioservis. Jeho nahrávka klavírních koncertů Ervína Schulhoffa se sólistou Janem Simonem a rozhlasovými symfoniky získala cenu světové hudební kritiky na MIDEM Classic v Cannes 1996 (Cannes Classical Award). K nejvýraznějším nahrávacím projektům z posledního období patří komplety symfonií Antonína Dvořáka a Petra Iljiče Čajkovského – v podání SOČRu a jeho šéfdirigenta je vydala společnost Supraphon.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu

Symfonický orchestr Českého rozhlasu byl založen v roce 1926.

Za jeho dirigentským pultem stály v minulosti nejen velké osobnosti české hudební scény jako byli Václav Talich, Karel Ančerl, Václav Neumann, Libor Pešek, ale i hosté ze zahraničí, mezi jinými Charles Munch, Franz Konwitschny, Hermann Scherchen, Genadij Rožděstvenskij, Serge Baudo, Leif Segerstam, Sir Charles Mackerras, Tadeusz Strugala. Své skladby provedli s rozhlasovými symfoniky Sergej Prokofjev, Ottorino Respighi, Arthur Honegger, Aram Chačaturjan a Krzysztof Penderecki. SOČR hostoval v řadě zemí Evropy i zámoří, například v Německu, Itálii, Rakousku, Španělsku, Turecku, Švýcarsku, Francii, Řecku, Anglii, Japonsku, Jižní Koreji, Číně a Taiwanu nebo v USA. Výsledkem bohaté nahrávací činnosti Symfonického orchestru Českého rozhlasu je několik desítek CD pro přední společnosti, jakými jsou Supraphon, Pony Canyon, Radioservis a další. Významného ocenění se SOČRu dostalo v lednu roku 1996 od světové hudební kritiky na MIDEM Classic v Cannes, kde získala nahrávka klavírních koncertů Ervína Schulhoffa s klavíristou Janem Simonem a dirigentem Vladimírem Válkem pro firmu Supraphon "Cannes Classical Award 95".