STRAUSS GALA
BVA International ve spolupráci s Kongresovým Centrem Praha připravuje tradiční předvánoční koncert řady Gala, věnovaný vždy jednomu významnému představiteli klasické hudby.
V předchozích letech to byly koncerty Mozart Gala, Dvořák Gala, Čajkovskij Gala, Verdi Gala, Smetana Gala, Gershwin Gala a Rossini Gala.
V letošním roce se v Kongresovém centru Praha uskuteční již osmý koncert, a to STRAUSS GALA, dne .
Tento gala koncert nabídne v interpretaci Kateřiny Kněžíkové, sólistky Národního divadla v Praze a Symfonického orchestru Českého rozhlasu, pod vedením dirigenta Ondreje Lenárda výběr těch nejznámějších árií, předeher, valčíků a pochodů z jeho nejznámějších děl.
Johann Strauss
Johann Strauss napsal za svého života něco okolo 500 skladeb. Patřily mezi ně polky, valčíky, pochody, operety a jedna opera. Byl schopen rozvíjet taneční formu svého otce, nejen valčíků, ale i čtverylek a kvapíků. Své první dva valčíky uvedl Johann už 15. října 1844 se svým novým orchestrem, byly to Sinngedichte a Guntwerber. Johann Strauss byl na vrcholu své tvorby valčíků v 60. letech. Mezi nejznámější patří Císařský valčík, Víno, ženy a zpěv, Povídky z Vídeňského lesa a především Na krásném modrém Dunaji (An der schönen blauen Donau). Byl označován za „Krále valčíků“. Valčík dovedl k dokonalosti a taneční hudba se stala skutečným uměním. Navázal také na otcovu tvorbu pochodů, jehož Radeckého pochod patří k jedněm nejznámějším na světě. Mezi jeho nejlepší patří Patriotenmarsch, Revolutionsmarsch a Napoleon-Marsch. Velký moment přišel 10. října 1871, když dopsal svou první operetu Indigo a čtyřicet loupežníků. Tato opereta byla víceméně jen směsí valčíků a polek, i když se odehrávala v exotickém prostředí. Libreto napsané Maxmiliánem Steinerem nebylo příliš zdařilé, ale i přesto získala tato opereta velký úspěch a především nastartovala budoucí směr putování Johanna Strausse. Co se týká operet, s touto formou pokračoval po vzoru hudebního skladatele Jacquese Offenbacha. Jako operetní skladatel však nejvíce prorazil až v roce 1874 operetou Netopýr. Patří s Cikánským baronem (1885) ke dvěma nejznámějším operetám. Mezi jeho nejznámější polky patří Tritsch Tratsch Polka a Polka-schnell. Není jistě náhodou, že Vídeňská filharmonie komponuje každoroční Novoroční concert právě ze skladeb Johanna Strausse. Praha bude mít tímto koncertem jedinečnou příležitost se potěšit s jeho hudbou.
Účinkující
- Kateřina Kněžíková – soprán
- Ondrej Lenárd – šéfdirigent
- Symfonický orchestr Českého rozhlasu
Program
- Netopýr, Předehra
- Klange der Heimat – Rosalinde, Netopýr
- Císařský valčík, Op. 437
- Mein Herr Marquis – Rosalinde, Netopýr
- Vídeňská krev, Op. 354
- Spiel ich die Unschuld vom Lande, Akt III, Netopýr
- Trische-Tratsch – Polka, Op.214
- Cikánský baron – vstupní pochod, Op. 327
- Wo die Zitronen blühn, Op. 364
- Auf Der Jagd, Op. 373
- Fruhlingsstimmenwaltzer, Waltzer, Op. 410
- Na krásném modrém Dunaji, Op.314
- Das Spitzentuch Der Konigin, Op. 388 – Waltzer
- Unter Donner Und Blitz Polka, Schnell
Kateřina Kněžíková - soprán
V Národním divadle v Praze debutovala v roce 2005 v roli Zerliny a od roku 2006 je stálou členkou ansámblu. V uplynulých letech zde nastudovala postavy jako Susanna (Le nozze di Figaro), Serpetta (La Finta giardiniera), Servilia (La Clemenza di Tito), Blonde (Entführung aus dem Serail), Despina (Cosí fan tutte), Ilja (Idomeneo), Almirena Rinaldo), Adina (Elisir d’amore), Barče (Hubička), Terinka (Jakobín), Nannetta (Falstaff), Aristea (L´Olimpiade) a mnoho dalších. V roce 2007 a 2008 byla zařazena do nominace na cenu hálie a v roce 2011 obdržela cenu Komerční banky za nejlepší jevištní výkon za rok 2010. V současné době je hostem divadla J. K. Tyla v Plzni a stálým hostem v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. V roce 2010 a 2011 debutovala v roli Almireny v Theatre de Caen a v Opéra Royal de Versailles, jako Serpeta debutovala v roce 2011 v Theatre Royal de La Monnaie v Bruselu pod vedením režisérské dvojice Karl-Ernst a Ursel Herrmann. V roce 2013 hostovala jako Aristea v opeře J. Myslivečka L´Olimpiade v režii Ursel Hermann v Opéra de Dijon.
V rámci své hudební činnosti spolupracovala s dirigenty jako je Serge Baudo, Jiří Bělohlávek, Ascher Fisch, James Gaffigan, Manfred Honeck, Jakub Hrůša, Robert Jindra,Václav Luks, Enrique Mazzola, John Nelson, Tomáš Netopil a s významnými hudebními tělesy jako BBC Symphony orchestra, Camerata Salzburg, Collegium 1704, Česká filharmonie, Hessischer Rundfunk Frankfurt am Main, Pražská komorní filharmonie, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu a mnoho dalších. Vystupuje na mezinárodních festivalech u nás i v zahraničí (Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha, Janáčkův máj, Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Svatováclavský hudební festival, Festival de La Chaise-Dieu, Festival Rencontres Musicales de Vétzelay, Festival Baroque de Pontoise, Music Bridge Prague – Dresden, Uckermärkische Musikwochen, Tage Alte Musik Regensburg a další).
V roce 2008 byla přizvána ke spolupráci na přípravě a realizaci nahrávání nové oficiální verze České státní hymny spolu s Jiřím Bělohlávkem a v roce 2009 se představila ve Španělském sále Pražského hradu při příležitosti návštěvy Papeže Benedikta XVI v sopránovém partu Te Deum A. Dvořáka.
Ondrej Lenárd - šéfdirigent
Studoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě ve třídě profesora Ľudovíta Rajtera a již během studií získával cenné umělecké zkušenosti při spolupráci s profesionálními tělesy. Po absolutoriu v roce 1962 zahájil svoji uměleckou dráhu jako sbormistr a dirigent Opery Slovenského národního divadla v Bratislavě, kde v letech 1984-1986 působil ve funkci šéfdirigenta a později šéfa opery (1997-1998). Od roku 1970 byl dirigentem a v letech 1977-1990 šéfdirigentem Symfonického orchestru Slovenského rozhlasu v Bratislavě. Cílevědomá práce, spontánní muzikantský a originální přístup ke každé interpretované skladbě a dosažené výsledky ho v následujícím desetiletí 1991-2001 dovedly až ke spolupráci se Slovenskou filharmonií (od r. 1991 šéfdirigent, v letech 1993-2001 umělecký ředitel). Současně roku 1978 působil jako stálý hostující dirigent Japan Shinsei Symphony Orchestra v Tokiu a v roce 1993 se stal šéfdirigentem a hudebním ředitelem tohoto renomovaného japonského orchestru. V roce 2000 byl jmenován čestným dirigentem Tokijské filharmonie.
Ondrej Lenárd spolupracuje s předními evropskými orchestry a sólisty (P. Dvorský, G. Beňačková, J. Obrazcovová, M. Freni, P. Cappuccilli, E. Urbanová, S. Kopčák ad.). Dirigoval ve Vídeňské státní opeře, v Houston Grand Opera, v Teatro Liceo v Barceloně, v Teatro San Carlo v Neapoli, ve Státní opeře v Budapešti, v Národním divadle a Státní opeře v Praze, hostoval v Kanadě, Brazílii, USA, Japonsku. Z poslední doby připomeňme mj. uvedení Pucciniho Tosky se souborem Státní opery Praha v Salcburku (2006), Verdiho Maškarního plesu s Nikkai Opera Company v Tokiu (2007) a koncertní řadu s Tokijskou filharmonií (2008). V roce 2008 měla pod jeho taktovkou premiéru Prodaná nevěsta v Národním divadle a Bohéma ve Státní opeře Praha.
V roce 1974 se Ondrej Lenárd stal laureátem Mezinárodní dirigentské soutěže v Budapešti, byl mu udělen Řád Ľudovíta Štúra (1998) a v roce 2002 přijal čestný doktorát Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici. Od sezony 2011/2012 je Ondrej Lenárd šéfdirigentem SOČRu.
Symfonický orchestr Českého rozhlasu
Symfonický orchestr Českého rozhlasu patří k předním a zároveň nejstarším českým orchestrálním tělesům. Svou nápaditou dramaturgií a stále stoupající uměleckou úrovní si vydobyl významné postavení v českém koncertním životě. Po roce 1945 se těleso proměnilo ve velký symfonický orchestr, s nímž jako šéfdirigenti pracovali Karel Ančerl, Alois Klíma, Jaroslav Krombholc a František Vajnar. Jako hosté zde působili např. Václav Talich, Václav Neumann, Libor Pešek, Charles Munch, Franz Konwitschny, Hermann Scherchen, Gennadij Rožděstvenskij nebo Charles Mackerras. Vlastní skladby provedli s rozhlasovými symfoniky Sergej Prokofjev, Ottorino Respighi, Arthur Honegger, Aram Chačaturjan, Ernst Křenek či Krzysztof Penderecki. Soudobá hudba tady vždy měla a má významné místo. V letech 1985-2011 stál v čele SOČRu šéfdirigent Vladimír Válek. Pod jeho soustavným uměleckým vedením se orchestr vypracoval k vysoké profesionální úrovni. Od sezony 2011-12 se uměleckého vedení ujímá Ondrej Lenárd, hlavním hostujícím dirigentem se stává Ronald Zollman.