katalog

Dvořákův klavírní koncert vznikl v roce 1876. V rozporu s tehdejšími převládajími požadavky na virtuozitu napsal Dvořák poměrně skromný klavírní part a soustředil se více na hudební obsah. První věta zní hrdinsky i zamyšleně, druhá svědčí o Dvořákově hudební poetičnosti a třetí je vášnivá i roztančená. Dílo brzy prokázalo své nesporné kvality v provedení význačných světových klavíristů, k nimž patřil i Rudolf Firkušný.

Rudolf Firkušný (1912-1994) studoval hru na klavír v Brně a Praze. V roce 1919 se stal žákem Leoše Janáčka., kde získal základy hudební teorie a skladby. Později studoval skladbu u Rudolfa Karla, Josefa Suka a Artura Schnabela. Poprvé se publiku představil v osmi letech v Praze, o tři roky později ve Vídni. Brzy následovaly koncerty v Německu, Francii, Itálii, Polsku, Anglii a Belgii. V roce 1938 koncertoval v New Yorku. S podporou prezidenta Masaryka odjel Firkušný v roce 1933 do Paříže, kde se setkal s mnoha významnými českými umělci, např. s Bohuslavem Martinů, Janem Zrzavým, Jiřím Muchou. Po okupaci Českoslvovenska nacisty odešel Firkušný přes Paříž, Marseille a Lisabon do New Yorku. V roce 1941 byl pozván dirigentem Thomasem Beechemem k provedení Dvořákova Klavírního koncertu do Chicaga. Bylo to velký úspěch a vlastně začátek úspěšné kariéry ve Spojených státech, Kanadě a Jižní Americe. Firkušný byl zván na nejvýznamnější světové festivaly – v Edinburku, Luzernu, Salcburku, Aténách a Bergen. Po pádu komunistického režimu se Firkušný vrátil do rodné země. Dostalo se mu řady vyznamenání – v roce 1990 mu byl udělen čestný doktorát Karlovy univerzity, v roce 1991 mu prezident Havel udělil řád T.G.Masaryka.

Firkušného repertoár byl vždy široký a zahrnoval i soudobé autory. Byl zaníceným propagátorem české hudby, zejména děl Dvořáka, Janáčka a Martinů. Zařadil se mezi nejvýznamnější světové pianisty své doby.